Historie 1947 až 1958: Přichází David Brown, vítězství v Le Mans

03.11.2016

Poválečná léta v historii značky Aston Martin lze charakterizovat dvěma slovy – David Brown. Tento mocný a bohatý podnikatel původem z Yorkshiru (vlastnil firmu David Brown Corporation, která vyráběla mimo jiné převodovky či traktory) byl totiž v následujících více než dvou desetiletích hlavní postavou příběhu s názvem Aston Martin, když stál poctivě za každým produktem či aktivitou společnosti. Firmu koupil v roce 1947 po přečtení si inzerátu na prodej nejmenovaného výrobce sportovních automobilů v The Times. Ve stejném roce se mu podařilo koupit i značku Lagonda. Někteří spekulují, že Sir David Brown koupil Aston Martin a Lagondu zejména pro ukojení své touhy závodit. Tak či onak, koupí Lagondy vznikla společnost Aston Martin Lagonda Limited, která funguje dodnes.

Jak jsem zmiňoval v první části, k vývoji dalších automobilů po válce ve velké míře přispěl prototyp Atom, z něhož vycházel model Two Litre Sports, později označovaný jako DB1 (iniciály nového majitele). Ten se poprvé objevil v roce 1948 a byl poháněn čtyřválcem designéra a konstruktéra Claude Hilla. Automobil se však neosvědčil a bylo vyrobeno jen 16 exemplářů. Zajímavý je však důvod jeho nepopularity, protože jedním z nich byla „nadváha“ ve srovnání s předchozími lehkými sportovními Astony a druhým byl malý výkon. Ten však do jisté míry souvisel s nekvalitním, nízkooktanovým palivem které bylo v Británii k dostání bezprostředně po skončení války.

Mnohem důležitějším milníkem pro novou značku, který ji dostal mezi elitu v byl model, který přišel poté. Byl pro něj připraven i nový motor – jednalo se o šestiválcový agregát navržen Willie Watsonem, jehož práci přes rameno kontroloval W. O. Bentley. DB2 v produkční verzi byl poprvé světu představen na motorshow v New Yorku v dubnu 1950. V témže roce skončila dvojice DB2 na 24h Le Mans na 5. a 6. místě, v roce 1951 skončili tovární jezdci Lance Macklin a Eric Thompson celkově třetí, o rok na to zase DB2 finišovala na sedmém místě. Nikterak špatné výsledky na auto, kterým jste mohli jet v pondělí ráno do práce – samozřejmě takových bylo málo, protože většina majitelů Aston v pondělí ráno nikam jezdit nemusela, pokud nechtěla.

DB2 se vyráběla kromě verze Sports Saloon i v otevřené verzí Drophead Coupé, v roce 1953 přibyla dvě zadní sedadla (pro ty, kdo neměli nohy), a tak vznikla verze 2+2, nazvaná DB2/4. Zajímavým faktorem bylo fakticky vytvoření karoserie „třídveřový hatchback“, ve světě sportovních aut vůbec první. S příchodem verze Mark 2 bylo možné koupit kromě otevřeného Drophead Coupé i raritní zavřenou verzi Fixhead Coupé, které se vyrobilo pouze 34 kusů, a dnes je tak jednou z nejvyhledávanějších a nejžádanějších verzí Astonů z padesátých let. Verze DB2/4 Mark 2 Drophead Coupé byl zase první Aston, který dostal ošacení od firmy Tickford z Newport Pagnell. Od roku 1954 využívaly tyto modely šestiválcový agregát objemu 2,9 l s označením VB6/J.

Designový refresh dostala DB2 v roce 1957, kdy byla představena verze DB Mark III (jméno DB3 se na silničním modelu nikdy neobjevilo). Byl to poslední vývojový stupeň šasi Claude Hilla, které mělo původ v Atomu. Auto dostalo novou přední masku, kryt chladiče ze závodního DB3S. DB Mark III měl zároveň jako první Aston kotoučové brzdy na předních kolech ve standardní výbavě. Třílitrový motor se dvěma SU karburátory byl upraven slavným konstruktérem Tadekem Markem, ještě před tím, než začal pracovat na novém motoru pro DB4.

DB2, který se postupně vyvinul ze sportovního dvousedadlového vozu do pohodlného, rychlého GT, byl symbolem padesátých let v podání značky Aston Martin. Značka mohla být pyšná, každý věděl, že se jedná o luxusní a exkluzivní drahé automobily, které však rychlostí mohou konkurovat těm nejlepším, jako byly v té době produkty Jaguaru.

Aston Martin se pod vlajkou David Brown Racing Department předvedl i na 24h závodě Le Mans, kde se zapsal do historie jako celkový vítěz závodu v roce 1959. DBR1/300 s třílitrovým řadovým šestiválcem vítězně provedli cílem Roy Salvadori a Carroll Shelby. Maurice Trintignant a Paul Frere dorazili do cíle ve stejném autě hned druzí.

Archiv článků a novinek

Nejnovější foto

Nejnovější foto